Houby jsou hodnoceny jako samostatná skupina organismů a mikroorganismů, protože nepatří mezi rostliny ani mezi živočichy. Získávají svoji výživu z rozkládající se organické hmoty nebo z živých rostlin či živočichů. Nemohou totiž získávat energii fotosyntézou, proto musejí využívat jiný organismus jako hostitele.
Pro člověka mají houby kulinářský nebo i lékařský význam. Na jedné straně působí negativně, např. dřevomorka poškozuje dřevo a dřevěné budovy, na straně druhé je prospěšná (výroba enzymů pro prací prášky, získávání antibiotik, jako je penicilin, výroba sýrů, kynutí, přeměna cukrů na alkohol).
Houby obsahují v průměru okolo 90% vody, ostatní složky jsou značně proměnlivé; v sušině je 4-30% bílkovin, 1,5-5% tuků, okolo 60% sacharidů a 4-12% minerálních látek.
Srovnávací tabulka nutričních hodnot základních potravin oproti houbám:
| voda % |
bílkoviny % |
tuky % |
poly sacharidy % |
vláknina % |
minerální látky % |
kalorie ve100 g | |
| Hřib smrkový (čerstvý) | 87 | 5,4 | 0,4 | 5,2 | 1,0 | 1,0 | 34 |
| Žampion (čerstvý) |
90 | 4,8 | 0,2 | 3,5 | 0,8 | 0,8 | 28 |
| Liška obecná (čerstvá) | 91,5 | 2,6 | 0,8 | 3,5 | 1,0 | 0,7 | 23 |
| Brambory | 74,9 | 2,0 | 0,1 | 20,9 | 1,0 | 1,1 | 91 |
| Jablka | 84,8 | 0,4 | 0,2 | 12,9 | 1,5 | 0,5 | 58 |
| Žitný chléb | 42,3 | 6,1 | 0,4 | 49,3 | 0,5 | 1,5 | 227 |
| Mléko | 87,2 | 3,5 | 2,7 | 4,8 | 0 | 0,7 | 62 |
| Máslo | 13,6 | 0,7 | 84,4 | 0,6 | 0 | 0,7 | 752 |
| Vejce | 73,7 | 12,5 | 12,1 | 0,8 | 0 | 1,1 | 152 |
| Hovězí maso (libové) | 72,0 | 21,0 | 5,5 | 0,5 | 0 | 1,0 | 173 |
V naší české kuchyni jsou houby zastoupeny již tradičně a dávají pokrmům charakteristickou chuť a vůni. Kromě chuťových vlastností mají houby významnou výživovou a nutriční hodnotu. Houby vyskytující se v přírodě můžeme plnohodnotně nahradit pěstovanými jako například:
ŽAMPION ZAHRADNÍ (agaricus hortensis)
- má léčebný účinek na některé alergické choroby, zejména kožní.
- snižuje hladinu krevního cukru (Z-faktor II). Některé obsahové látky mají antibiotický a růst nádorů inhibující (agaridoxin) účinek.
- obsahuje biotin (zamezuje vypadávání vlasů, lámání nehtů, zvlhčuje pokožku. V případě jeho absence jsou prvními příznaky nervozita, podrážděnost, depresívní nálady i častá únava bez známé příčiny.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ (pleurotus ostreatus)
vyznačuje se širokou adaptabilitou jak ke klimatickým podmínkám v přírodě, tak k rozmanitým způsobům umělého pěstování. V přírodě rostou nejvíce na podzim. Plodnice tvoří bohaté trsy uspořádané střechovitě nad sebou, na kmenech stromů, pařezech nebo kládách dřeva.
Sušina této houby obsahuje:
- 50% polysacharidů (glukany-aktivují imunitní systém člověka)
- 5% bílkovin obsahující všechny esenciální aminokyseliny
- 10% minerálních látek
- 1-2% tuku
- vitamín B1,B2,B3,B5,B6,C,D,K
- niacin (jako součást enzymů urychluje přeměnu látkovou a posiluje nervy)
- kyselinu foliovou (podporuje růst mladých buněk i v kostní dřeni. Důležitá především ve výživě těhotných žen. Nedostatek způsobuje: poruchy růstu vlasů, kostí, zánětlivé změny na pokožce úst, chorobné snížení bílých krvinek
- proteiny, steroly, minerály, mastné kyseliny, aminokyseliny
Svými účinky působí protialergicky, protivirově, protibakteriálně, protiplísňově,
jako prevence rakovinotvorných onemocnění, proti účinkům radioaktivního a UV záření, snižuje cholesterol, pomáhá odstraňovat vedlejší účinky antibiotik.
Tyto významné účinky hlívy ústřičné vedly i k výrobě léků (např. Remasan).